V Evropské centrální bance probíhají v současné době přípravy na nákup cenných papírů v hodnotě 500 miliard euro a na stole leží několik variant, jak toto další kvantitativní uvolňování bude probíhat.
Rozmezí rizikovosti cenných papírů se pohybuje od hodnocení AAA po BBB-, tedy od nejvyšší kvality až po kvalitu střední. V rámci tohoto rozpětí jsou přípustné nejenom vládní dluhopisy, ale i mix obsahující korporátní dluhopisy. To vše je sice již součástí aktivního programu kvantitativního uvolňování, který obsahuje ABS (cenné papíry zajištěné aktivy) a kryté dluhopisy, tentokrát ale do hry vstupuje další důležitý faktor, a tím je změna sdílení rizika. ECB zvažuje tři možné varianty, jak tento program nastavit.
První možnost je tato: Celá částka, za kterou se nakoupí cenné papíry, se poměrově sdílí mezi všechny členské státy, které mají podíl v ECB. Tato varianta fungovala doposud a bylo by to podobné programu s názvem Securities Market Program (SMP), který byl uplatňován v případě krize Řecka. To se však nelíbí Německu, neboť jeho kapitálový podíl v ECB dosahuje 18 procent.
Graf: Podíly kapitálu v ECB jednotlivých zemí eurozóny v procentech
Zdroj: ECB
Druhou variantou je spuštění nákupu dluhopisů podobně, jako v programu nouzového poskytování likvidity EMA. V tomto případě jsou veškeré náklady a rizika hrazeny národními centrálními bankami. V dané struktuře by každá národní centrální banka nakoupila předepsané množství domácích vládních dluhopisů a nesla veškerá rizika, která jsou s nimi spojena. Tento postup by sice pro Německo byl přijatelný, ale na druhou stranu míří k rostoucí decentralizaci eurozóny a většímu riziku jejího rozpadu. Dalším negativem této varianty je fakt, že mnoho národních bank dluží peníze Eurosystému prostřednictvím Target 2, což je mezibankovní platební systém EU probíhající v reálném čase.
Třetí varianta počítá se sdílením rizik podle první varianty až do určitého limitu nakoupených dluhopisů. Po překročení tohoto limitu by ECB přešla k variantě druhé.
Tak či tak má Evropská centrální banka poměrně těžké rozhodování a spíše se jedná o volbu menšího zla. Každé další kvantitativní uvolňování totiž zvyšuje morální hazard, ale hrozící deflace je v tomto souboji významnějším faktorem pro rozhodování ECB.
Autor komentáře: Petr Habiger, analytik společnosti Colosseum
Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.
Další příspěvky v rubrice Aktuálně z trhů
Hospodářský růst vykáží v tomto roce všechny země střední a východní Evropy
Rok 2016 v regionu střední a východní Evropy (SVE) i přes nedávné otřesy na světových finančních trzích začal velmi dobře. …
Češi více spoří a s finanční rezervou jsou spokojenější
Češi spoří více než v předcházejících letech a se svými úsporami jsou spokojenější. Mezinárodní průzkum ING Bank …
Běžný účet platební bilance skončil v listopadu s kladnou bilancí 12,4 mld. Kč
Celková bilance běžného účtu (BÚ) skončila v přebytku ve výši 12,4 mld. Kč (tržní dohad: -0,5 mld. Kč; v říjnu +3,1 mld. …
Vnější bilance ČR se dále zlepšuje
I v listopadu skončil – jako ostatně letos už po sedmé – běžný účet platební bilance přebytkem. Tentokrát se jedná o 12,4 …
Ropa – vítězové a poražení
Ceny ropy zkraje nového roku atakují mnohaletá minima – WTI pro dodávku v únoru se propadla na 32 dolarů za barel, což je hodnota …
Spotřebitelské ceny byly i na konci roku v útlumu
Spotřebitelské ceny se v meziročním srovnání zvýšily pouze o 0,1 %. Původ takto slabého růstu lze hledat především u potravin …