Polsko snížilo klíčovou sazbu. Banky směřují k nule

Tržní vývoj

Ve středu 8. října se k nule vydala další centrální banka v regionu. Ano, uznávám, prvoplánovým cílem této věty bylo zaujmout čtenáře, při bližším pohledu to ale takový nesmysl být nemusí. Na svém dalším zasedání totiž polská centrální banka snížila svou klíčovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2 % a vzhledem k situaci na východ a na západ od Polska to nebyla poslední akce partičky kolem Marka Belky. Proč?

Pro začátek připomeňme, že z východu na Polsko doléhá rusko-ukrajinský konflikt, jehož dopad je ze dvou důvodů disproporčně větší než na jiné velké ekonomiky Evropy. Zaprvé, Polsko exportuje do Ruska zhruba 2% nominálního HDP, což je z velkých evropských ekonomik nejvíce. Zadruhé, Polsko je významný producent potravin, jejichž dovoz Rusko v srpnu zakázalo –  a podíl vývozu zakázaných potravin na nominálním HDP je v Polsku po zemích v Pobaltí nejvyšší. Není tak ani překvapivé, že se v srpnu ceny potravin v Polsku propadly o více než 2% meziročně, výrazně rychleji než jinde v regionu a téměř dvounásobným tempem proti EU28, a že tak přispěly k setrvání polské ekonomiky v deflaci.

Ze západu se do deflačního koktejlu přidává slábnoucí EMU. Kromě obecného dezinflačního trendu v EMU je největší obavou ztráta dynamiky Německa, zejména jeho průmyslu. Nejenom předstihové indikátory, ale i samotná srpnová data z německého průmyslu (nejrychlejší meziměsíční propad od ledna 2009 je jen zčásti ovlivněný efektem školních prázdnin) ukazují na hodně znepokojivé zadrhávání dosavadního motoru růstu Německa. To při čtvrtinovém podílu Německa na polských vývozech a vzhledem k jejich kompozici (auta, součástky a komponenty do nich) zcela jistě není něco, co by polská ekonomika mohla odbít nonšalantním „będzie dobry”.

A ani výhled do dalších kvartálů není něčím, co by mohlo polskou centrální banku naplnit nadějí, že se inflace nějak sama „spraví“. ECB se sice snaží ekonomiku zvednout, nepříliš kooperativní vlády ji však nepomáhají a opatření, která ECB činí, budou v nejlepším případě fungovat až s nemalým odstupem, navíc jen s malým dopadem. Ačkoliv se rusko-ukrajinský konflikt pomalu dostává z prvních stránek novin a nezadržitelně směruje k oblíbenému ruskému „zmrazení konfliktu“ (Podněstří, Gruzie atd.), sankce a protisankce hned tak nezmizí. A Polsko samotné není vzhledem k podílu dluhu na HDP v pozici růst výrazněji podpořit fiskální politikou.

Polská centrální banka tak dle mého bude ve snižování sazeb pokračovat. Když ke všemu, co jsme uvedli, přidáme fakt, že i ČNB se k nule dostala na dva nádechy (2008-2010 a 2012), názor, že minulou středu začalo polské odpočítávání k nule, už se mi tak bizarním nejeví.

Autor komentáře: Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

Další příspěvky v rubrice Aktuálně z trhů

Hospodářský růst vykáží v tomto roce všechny země střední a východní Evropy

Rok 2016 v regionu střední a východní Evropy (SVE) i přes nedávné otřesy na světových finančních trzích začal velmi dobře. …

Češi více spoří a s finanční rezervou jsou spokojenější

Češi spoří více než v předcházejících letech a se svými úsporami jsou spokojenější. Mezinárodní průzkum ING Bank …

Běžný účet platební bilance skončil v listopadu s kladnou bilancí 12,4 mld. Kč

Celková bilance běžného účtu (BÚ) skončila v přebytku ve výši 12,4 mld. Kč (tržní dohad: -0,5 mld. Kč; v říjnu +3,1 mld. …

Vnější bilance ČR se dále zlepšuje

I v listopadu skončil – jako ostatně letos už po sedmé – běžný účet platební bilance přebytkem. Tentokrát se jedná o 12,4 …

Ropa – vítězové a poražení

Ceny ropy zkraje nového roku atakují mnohaletá minima – WTI pro dodávku v únoru se propadla na 32 dolarů za barel, což je hodnota …

Spotřebitelské ceny byly i na konci roku v útlumu

Spotřebitelské ceny se v meziročním srovnání zvýšily pouze o 0,1 %. Původ takto slabého růstu lze hledat především u potravin …

Comments

comments