Řecké volby: potvrzení kurzu, nebo nový otřes?

Řecké volby mohou vést ke kýžené stabilizaci situace na řecké politické scéně a potvrdit zlepšení vztahů Řecka s Evropou. Jisté však není nic: předvolební průzkumy hlásí jen nepatrné rozdíly v podpoře Syrizy a Nové demokracie, zatímco lídři obou stran deklarují neochotu vzájemně spolupracovat.

Řecko v prvních sedmi měsících letošního roku dominovalo zprávám ze světové ekonomiky, politiky a finančních trhů. Poté, co si Řecko s věřiteli v půlce července kývlo na novém záchranném programu, se situace zklidnila a na trhy neměla výraznější dopad ani srpnová rezignace premiéra Tsiprase, jíž otevřel cestu k předčasným volbám. Titulky tak v posledních týdnech plní v prvé řadě údaje ohledně přílivu uprchlíků na řecké ostrovy. Přesto, v neděli 20. září se Řecko opět dostane hledáčku pozornosti. Výsledek voleb totiž napoví, zda srpnové dohody s věřiteli přežijí letošní léto.

Průzkumy ukazují, že voličská podpora Syrizy (strana ex-premiéra Tsiprase) je v porovnání s podporou Nové demokracie vyšší o méně než jeden procentní bod, někdy dokonce hlásí zcela vyrovnanou úroveň. Ani jedna z obou nejsilnějších stran nemá našlápnuto k tomu, aby po volbách ovládla majoritu parlamentních křesel. Ostatní strany pak mají podporu výrazně pod deseti procenty a tříprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu může překročit až devět stran.

Předvolební debaty lídrů Syrizy a Nové demokracie nabízejí dva postřehy. Jednak z obou stran zaznívá uznání závazků, k nimž se Řecko přihlásilo v dohodách s věřiteli. Tím druhý postřehem je pak otevřeně deklarovaná neochota Tsiprase a Meimarakise spolu vzájemně spolupracovat v rámci vládní koalice, k jejímuž sestavení by výsledky voleb mohly vyzývat. Volby tak dle všeho ovládnou dvě politické strany, jejichž společným jmenovatelem je vůle spolupracovat s Evropou, zároveň ale neochota spolupracovat spolu navzájem. Předvolební rétorika je ale jedna věc, situace po volbách může přinést ve vztazích lídrů obou nejsilnějších stran pragmatičtější postoj. Jisté v tomto ohledu ale není nic.

Ještě jeden postřeh, či spíše poznámka k Řecku. Lze předpokládat, že jakýkoliv premiér, jenž z voleb vzejde, bude usilovat o zmírnění dluhové zátěže. Evropa zatím nechce slyšet o dalším odpisu řeckého dluhu jako takového, avšak zmírnění nákladů na obsluhu dluhu v podobě nižších úroků, prodloužení splatnosti dluhu či oddálení jeho splátek je na finančních trzích očekáváno drtivou většinou pozorovatelů, kteří se Řeckem zabývají.

Zdroj: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

Další příspěvky v rubrice Aktuálně z trhů

Comments

comments