Rok poté: Byly intervence ČNB úspěchem?

správný směr

Pondělní data ČSÚ o říjnové  inflaci uzavřela rok s intervencí oslabenou korunou. Toto loňské rozhodnutí, které ČNB zdůvodňovala hrozbou – potenciálně ničivé – deflace, bylo pro většinu pozorovatelů a snad celý pospolitý lid překvapivé. A je tak dle mého na místě podívat se, jaký dopad toto kontroverzní opatření s nebývale širokou odezvou (nestává se často, aby guvernér centrální banky plnil stránky bulváru) mělo.

Na první pohled se zdá, že ČNB má důvod zapíjet úspěch. Celková inflace sice není vyšší než před rokem (0,9% v říjnu 2013 vs. 0,7% v říjnu 2014), ovšem ta měnově-politická, ve které je stanoven cíl ČNB a která je očištěna o (primární efekt) změny nepřímých daní, ano (0,1% vs. 0,5%). Ještě evidentnější se zdá být úspěch ČNB z hlediska poptávková inflace (tj. inflace bez potravin, daní, paliv a daní), která je oproti říjnu 2013 vyšší o 1,3 p.b. a poprvé od roku 2009 není záporná. Zdá se tedy, že minimálně z hlediska inflace dosáhla ČNB kýženého efektu.

Ne tak rychle. Inflace sice narostla, ovšem to, zda se tak stalo zásluhou ČNB je otázka zcela jiná, a jak ukazuje srovnání se Slovenskem, mnohem méně jednoznačná. Z dat Eurostatu je zřejmé, že se zásah ČNB odrazil hlavně ve vývoji cen potravin – zatímco do října 2013 se ceny potravin v ČR i v SR vyvíjely podobně (v říjnu 2013 2,9% vs. 1,9%), od listopadu už tomu bylo jinak. V SR (ale i v Maďarsku a Polsku) následovalo v první polovině letošního roku prudké zpomalení tempa růstu cen potravin, v ČR potraviny pokračovaly v růstu. A ačkoliv tyto ceny během letošního roku v ČR také zvolnily, ČR je i nyní jediná země v regionu, kde ceny potravin meziročně rostou – v SR už od dubna klesají.

Zbylé cenové okruhy se ale vyvíjely stejně. Očištěna o ceny potravin vzrostla harmonizovaná (HICP) inflace od října 2013 v ČR i SR shodně – o 0,1 %. Podobný vývoj byl i u HICP inflace očištěné o regulované ceny, potraviny, paliva, což je vzhledem k tomu, že se letos nepřímě daně v SR vůbec a v ČR kromě tabáku také letos neměnily, vhodné měřítko pro poptávkovou inflaci – zde byl růst o 0,2%.

A podobně bychom mohli pokračovat i s dalšími ukazateli. Z mého pohledu tak z dostupných dat nelze učinit závěr, že by intervence byla takovým úspěchem, za jaký se jej snaží ČNB vydávat.

Autor komentáře: Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

Další příspěvky v rubrice Aktuálně z trhů

Hospodářský růst vykáží v tomto roce všechny země střední a východní Evropy

Rok 2016 v regionu střední a východní Evropy (SVE) i přes nedávné otřesy na světových finančních trzích začal velmi dobře. …

Češi více spoří a s finanční rezervou jsou spokojenější

Češi spoří více než v předcházejících letech a se svými úsporami jsou spokojenější. Mezinárodní průzkum ING Bank …

Běžný účet platební bilance skončil v listopadu s kladnou bilancí 12,4 mld. Kč

Celková bilance běžného účtu (BÚ) skončila v přebytku ve výši 12,4 mld. Kč (tržní dohad: -0,5 mld. Kč; v říjnu +3,1 mld. …

Vnější bilance ČR se dále zlepšuje

I v listopadu skončil – jako ostatně letos už po sedmé – běžný účet platební bilance přebytkem. Tentokrát se jedná o 12,4 …

Ropa – vítězové a poražení

Ceny ropy zkraje nového roku atakují mnohaletá minima – WTI pro dodávku v únoru se propadla na 32 dolarů za barel, což je hodnota …

Spotřebitelské ceny byly i na konci roku v útlumu

Spotřebitelské ceny se v meziročním srovnání zvýšily pouze o 0,1 %. Původ takto slabého růstu lze hledat především u potravin …

Comments

comments