Rozdíly v rámci regionu střední a východní Evropy se zvětšují

Vývoj trhů

Nevýrazná obnova hospodářství v eurozóně a slabý zahraniční obchod budou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy (CEE) v roce 2015 ještě dále prohlubovat.

Letos by měly růst zejména ekonomiky, ve kterých probíhají ekonomické reformy, zatímco státy s jasnými strukturálními potížemi zůstanou v recesi. To je hlavní poselství obsažené ve čtvrtletní zprávě „CEE Quarterly“ věnované hospodářské činnosti v regionu, kterou pravidelně vydává oddělení průzkumů UniCredit v oblasti ekonomiky & FI/FX. Státy střední Evropy a Pobaltí se opět dostávají do popředí díky rychlé hospodářské obnově, lepší metrice daňových sazeb a spolehlivým možnostem externího financování. Ekonomika ve střední a jihovýchodní Evropě by tak měla letos vzrůst o 2,5 procenta, v roce 2016 pak o 2,9 procenta zatímco celý region CEE by měl být díky poklesu v Rusku na hranici 0,2 procenta v roce 2015 a 2,2 procenta v roce 2016.

Export již není hospodářským stimulem

Na rozdíl od začátku roku 2014 představují současné čisté vývozy v mnoha zemích regionu CEE spíše zátěž než motor hospodářského růstu. Je to důsledkem silnější domácí poptávky, která posiluje dovoz, zatímco utlumení hospodářské obnovy v eurozóně, slabá poptávka na rozvíjejících se trzích a konflikty na Ukrajině a Blízkém východě vývozy omezují. Tyto faktory jsou rovněž příčinou pomalého růstu světového vývozu v letech 2015 a 2016 o 3 až 4 procenta ročně.

„Na pozadí slabého růstu vývozu roste význam cenové konkurenceschopnosti. Vzhledem k tomu by určitou dočasnou vzpruhou pro vývoz ze zemí CEE mimo území Evropské unie mohl být pokles kurzu eura vůči americkému dolaru. Pokud by to přece jenom nestačilo, země v regionu by si mohly svoji měnu oslabit prostřednictvím pružných směnných kurzů vůči euru, a rozvolnit tak monetární politiku,“ říká Dan Bucsa, ekonom skupiny UniCredit. V dlouhodobém horizontu se však musí ekonomiky ve střední a východní Evropě rozvinout v sofistikovanější producenty produktů s vyšší přidanou hodnotou. Při pohledu na kapitálové toky jsou fondy EU hlavním prvkem na odlišení členských států EU od ostatních rozvíjejících se trhů, jelikož přímé zahraniční investice jsou v současné době omezeny.

Pro země z regionu CEE bylo v minulosti jednodušší rozšířit své tržní podíly v rámci Evropské unie, než aby expandovaly na nové trhy. Platí to zejména v mladších členských zemích EU, které své podíly na trhu s vývozem v rámci EU postavily na úkor zemí na okraji eurozóny, Francie a Spojeného království. V roce 2015 by mladší členské státy EU mohly předběhnout země na periferii a posílit své podíly na vývozu v rámci vnitřního trhu EU díky nižším výrobním nákladům, lepší flexibilitě pracovního trhu, geografické blízkosti a nižší daňové zátěži. Vývozy z regionu CEE do EU v roce 2015 ale jenom stěží vzrostou o více než 5 procent.

Naděje zemí CEE následně směřují ke Spojeným státům a Německu. Přestože analytici UniCredit předpovídají silnější růst v případě Spojených států, pozitivní dopad tohoto rozšíření na CEE bude nepřímý, pouze prostřednictvím poptávky z Německa. Přes postupné zrychlování kvartálního růstu se růst německé ekonomiky letos pravděpodobně zpomalí na 1,2 procenta, ve srovnání s 1,5 procenty v roce 2014. Příští rok by německý růst mohl opět posílit na 2 procenta.

Obchodní sankce proti Rusku by letos mohly polevit

Společně s řeckými volbami a nejistým výhledem pro růst v eurozóně zůstávají jedním z hlavních problémů regionu střední a východní Evropy mezinárodní sankce proti Rusku. Obchodní sankce by v letošním roce mohly polevit, pokud se 28 členských zemí nedohodne na jejich prodloužení. Po částečném zrušení obchodních sankcí by mohlo Rusko naopak omezit zákazy uvalené na dovoz potravin. Finanční sankce na druhou stranu zůstanou v platnosti až do té doby, než Spojené státy vyhodnotí řešení ukrajinské krize jako uspokojivé.

„Dopady konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě jsou prozatím omezené. Přestože sezónní dovozy energie z Ruska za poslední čtvrtletí 2014 pravděpodobně vedly k prohloubení deficitu obchodní bilance zemí CEE, vylučujeme jakýkoliv další prudký pokles obchodní bilance”, uvádí Bucsa. „Konflikt na Ukrajině je větším rizikem pro střední a východní Evropu vzhledem k svému dopadu na eurozónu a výhled německého hospodářství,” dodává.

Rusko na druhou stranu již čelí krátkodobému riziku recese a potenciálního nízkého budoucího růstu. Mezi hlavní příčiny patří zaměření Ruska na vývozy komodit v kombinaci se snižující se energetickou závislostí světové ekonomiky. Ve světě roste podíl odvětví služeb na HDP, zatímco rozvíjející se trhy se také odklánějí od těžkého průmyslu a směřují k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Rusko se zároveň nemůže vzdát svých vývozů energií do Evropy, protože je lze jen stěží nahradit: například dle nedávno podepsaných smluv s Čínou vyváží 60 procent dodávek plynu do Evropy až od roku 2018.

Tuzemská poptávka – zavedené reformy budou rozhodujícím faktorem

Pokud by měly vývozy zklamat i v letošním roce, budou trhy v regionu CEE potřebovat ohromnou tuzemskou poptávku. Každá země ovšem takový záchranný polštář nemá. Ukrajina, Srbsko a Chorvatsko budou takovou recesi zvládat s velkými obtížemi, jelikož mají slabé ekonomické základy a nevyřešené fiskální otázky. V Rusku pak spotřeba s poptávkou nedokážou nahradit propad cen komodit a nedostatek externího financování.

Odolnost růstu v mladších členských zemích EU bude záviset na hnacích silách spotřeby a investic, které zapůsobily již v roce 2014: konkrétně se jedná o nízkou inflaci, dynamický rozvoj pracovního trhu a přizpůsobivé monetární politiky.

Zdroj: UniCredit

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

Další příspěvky v rubrice Aktuálně z trhů

Hospodářský růst vykáží v tomto roce všechny země střední a východní Evropy

Rok 2016 v regionu střední a východní Evropy (SVE) i přes nedávné otřesy na světových finančních trzích začal velmi dobře. …

Češi více spoří a s finanční rezervou jsou spokojenější

Češi spoří více než v předcházejících letech a se svými úsporami jsou spokojenější. Mezinárodní průzkum ING Bank …

Běžný účet platební bilance skončil v listopadu s kladnou bilancí 12,4 mld. Kč

Celková bilance běžného účtu (BÚ) skončila v přebytku ve výši 12,4 mld. Kč (tržní dohad: -0,5 mld. Kč; v říjnu +3,1 mld. …

Vnější bilance ČR se dále zlepšuje

I v listopadu skončil – jako ostatně letos už po sedmé – běžný účet platební bilance přebytkem. Tentokrát se jedná o 12,4 …

Ropa – vítězové a poražení

Ceny ropy zkraje nového roku atakují mnohaletá minima – WTI pro dodávku v únoru se propadla na 32 dolarů za barel, což je hodnota …

Spotřebitelské ceny byly i na konci roku v útlumu

Spotřebitelské ceny se v meziročním srovnání zvýšily pouze o 0,1 %. Původ takto slabého růstu lze hledat především u potravin …

Comments

comments