Úvahy o mzdách a ceně ropy

Propast mezi bohatými a chudými se rozšiřuje

Nedávno jsme se zabývali celosvětovým jevem stále rostoucího rozdílu mezi bohatými a chudými. Tento fenomén je přímým důsledkem dvou věcí: kvantitativního uvolňování a postupným nahrazováním zaměstnanců novými stroji.

První z těchto jevů, kvantitativní uvolňování, žene vzhůru ceny aktiv, v důsledku čehož roste bohatství těch, kdo tato aktiva vlastní, ať už jde o majitele nemovitostí, akcií nebo dluhopisů. Ale tito majitelé aktiv nepředstavují více než jedno procento světové populace.

Zbývajících 99 % se však rozhodně bohatšími necítí, což je způsobeno druhým fenoménem: nahrazováním lidské práce počítači a stroji. Výsledkem je, že nominální platy těchto zaměstnanců v posledních několika letech nevzrůstaly, ve skutečnosti jejich reálná výše poklesla. A nejhůř dopadli ti, kteří práci ztratili úplně.

Tomuto jevu se věnuje kniha „Second Machine Age“ autorů Erika Brynjolfssona a Andrewa McAfeeho, kteří pro něj používají označení „třetí průmyslová revoluce“. Připomínají tím podobnost nynějšího fenoménu s první průmyslovou revolucí, kdy na konci 18. století připravily nové stroje o práci milióny lidí zejména v textilním průmyslu. K něčemu podobnému pak došlo o století později s rozvojem parou poháněných dopravních prostředků a zaváděním nových obráběcích strojů.

V obou těchto případech sice milióny lidí přišly o práci, ale současně došlo k velkému nárustu produktivity, v jejímž důsledku vznikala nová pracovní místa a nové příležitosti. Aby se lidé mohli chopit těchto příležitostí, bylo třeba značné dislokace, protože lidé, kteří přišli o zaměstnání, nemuseli být právě na geograficky správném místě, nebo neměli požadovanou kvalifikaci. Také došlo k značné prodlevě, než většina obyvatelstva pocítila růst životní úrovně.

Dnes jsme v podobné situaci. V průmyslových odvětvích přichází mnoho lidí o práci v důsledku zavádění robotů, v oblasti služeb je to pro změnu zaváděním počítačů a internetu. To vede k významné polarizaci, kdy je na jedné straně obrovský zájem o vysoce kvalifikované zaměstnance, jako jsou například počítačoví inženýři, zatímco na straně druhé klesá zájem o pracovníky s nízkou kvalifikací a o manuální dělníky.

Nedostatek vyjednávací síly ze strany zaměstnaneckých organizací vyústil ve významný globální přesun ekonomické síly od práce ke kapitálu. Zisky amerických společností po zdanění se buď blíží, nebo už dosáhly historického maxima vyjádřeného procentem hrubého domácího produktu, zatímco podíl práce na HDP se blíží historickému minimu. Zdá se velice nepravděpodobné, že se tato situace v blízké době změní, takže firemní marže stejně jako výnosy z vlastního kapitálu budou nadále růst. To podporuje vysoké ocenění akcií, jaké v historii nemá obdoby.

Strukturální nezaměstnanost a deflační mzdy

V současné době jsme svědky polarizace bohatství a současně vidíme velké procento lidí, kteří se zdají být strukturálně nezaměstnanými, aniž bychom ovšem viděli očekávaný růst produktivity. A bez růstu produktivity není možný ekonomický růst, který by generoval nová pracovní místa a nové příležitosti.

Nespokojenost nezaměstnaných se současným stavem věcí velmi pravděpodobně vyústí v celosvětové sociální nepokoje. Jedním z úkolů, který stojí před současnými vládami, je zabránit, aby se vysoké procento strukturálně nezaměstnaných, a tedy stále více nespokojených lidí nestalo zdrojem společenského neklidu.

Pro centrální banky a instituce ovlivňující inflaci tato situace představuje obrovskou výzvu. Tak, jak se vlády, společnosti i jednotlivci zdráhají utrácet a současně s tím je malé napětí na trhu práce, roste nebezpečí deflace. Chyba, jíž se mohou centrální banky dopustit, je, když budou údaje o rostoucích mzdách v atraktivních oborech interpretovat jako všeobecný inflační tlak, aniž by braly v potaz strukturálně nezaměstnané.

Když se totiž máte rozhodnout, zda se stoupající mzdy odrazí v růstu poptávky a růstu cen, určitě byste měli vzít do úvahy nejen ty, kteří jsou zaměstnaní, ale i ty, kteří práci nemají – jinými slovy vydělit celkový objem vyplacených mezd počtem obyvatel. Jinak centrální banky mohou začít s utahováním příliš brzo a tím uhasí ekonomický růst v samém zárodku.

Poznámky na okraj nízkých cen ropy

Rovněž klesající ceny ropy jsou faktorem podporujícím deflaci. Nízké ceny ropy znamenají úžasnou výhodu pro země, které ji dovážejí, stejně jako pro společnosti spotřebovávající při výrobě velké množství ropných produktů a pro malospotřebitele. Na druhé straně však představují velký problém pro země, které se pokoušejí zabránit deflaci. A pokud pokles cen ropy v některých zemích způsobí, že upadnou zpátky do deflace, je to negativní dopad.

Cena ropy klesala koncem minulého roku závratným tempem – za necelý měsíc poklesla o čtvrtinu, což může mít následky, o nichž jsme dodnes vůbec nepřemýšleli. Například, jaký to může mít geopolitický dopad na země, které jsou na exportu ropy výrazně závislé? Jak budou reagovat? Pokud budou reagovat nepředvídaně, nebo dokonce agresívně, může to mít velice negativní dopad na svět a trhy.

Nicméně mezitím zřejmě bude pokračovat polarizace mezi trhy zemí, které převážně dovážejí ropu a těmi, které jsou jejími hlavními exportéry. Samozřejmě, že nelze generalizovat, ale je možné rozlišovat mezi dobrými trhy a těmi horšími. V každém případě bych silně preferoval investice do rozvíjejících se trhů, které jsou nakloněny reformám (s cílem povzbudit silněji domácí spotřebu) a jimž napomáhá pokles cen surovin. Do této kategorie spadají především trhy asijských zemí, jako je Čína, Indie a Indonésie. Naopak rozvíjející se trhy, které neprocházejí reformami a jsou velice závislé na vývozu surovin, jako je například Rusko, Brazílie a Jižní Afrika, jsou z hlediska investiční perspektivy mnohem méně atraktivní.

Autor příspěvku: MATTHEW SUTHERLAND je ve Fidelity Worldwide Investment ředitelem produktového managementu pro Asii, ve své funkci řídí produktové specialisty a investiční ředitele. Do roku 2012 byl šéfem výzkumu pro oblast Asie a Pacifiku se sídlem v Japonsku.

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

Další příspěvky v rubrice Komentáře odborníků

Comments

comments