Kde vidí správci akciových portfolií největší příležitosti?

Vývoj akciových trhů

Portfolio manažeři akciových portfolií a analytici společnosti Fidelity diskutovali o investičních příležitostech na akciových trzích. O své názory se podělili Richard Lewis, Paras Anand, Tim Orchard, Alex Treves, Henk-Jan Rikkerink a Matthew Sutherland.

Co si myslíte o globálních ekonomických podmínkách?

Richard Lewis: Tím, jak vyspělé ekonomiky pokračují ve snižování své velké dluhové zátěže v důsledku světové finanční krize, se základní finanční prostředí nijak zvlášť nemění. Převažující kombinace nízkého tempa růstu, nízkých úrokových sazeb a vysokých marží podniků je dobrá pro aktiva, takže v posledních pěti letech jsme svědky růstu cen akcií. Pohybujeme se v prostředí, které vede k inflaci cen aktiv a to může pokračovat ještě několik let.

Pro rozvíjející se trhy je to jedinečná příležitost přilákat větší podíl globální tržní likvidity. Ocenění rozvíjejících se trhů je zvláště atraktivní a příklady firem s velkým růstem budou nezbytně lákat investory, už jen s ohledem na všeobecně nízko růstové prostředí. Jsem přesvědčen, že dlouhodobá pověst rozvíjejících se trhů zůstává nedotčena, čemuž napomohlo i to, že se tyto trhy dokázaly relativně dobře vypořádat se sílícím dolarem. Nicméně další zkoušky je ještě čekají. Některé společnosti s velkou tržní kapitalizací, včetně Petrobras a některých čínských bank, si stojí velice dobře, přestože se zdá, že tyto výsledky nejsou dosaženy vlastním ekonomickým výkonem, což by mohlo znamenat, že investoři investují do rozvíjejících se ekonomik opět prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF).

Myslíte, že příhraniční fúze a akvizice budou pokračovat stejným tempem?

Richard Lewis: Došlo k pozoruhodnému nárůstu aktivit M&A a také přibylo nejrůznějších informací o chystaných fúzích a akvizicích, nicméně v poslední době jsme svědky opět mírného poklesu, alespoň pokud jde o počet uskutečněných operací. Objevují se totiž politické tlaky s cílem zabránit daňovým únikům, které bývají často motivem přeshraničních fúzí. Během velice sledované fúze amerického lékárenského řetězce Walgreens a britského partnera Alliance Boots v minulých týdnech vyšlo najevo, jak výrazně je politická scéna ve Washingtonu v této otázce rozdělená. Proto nelze čekat, že by připravovaný zákon, který má omezit daňové výhody při akvizicích a fúzích, vstoupil brzy v platnost.

Myslím, že mnoho společností, které uzavírají akviziční obchody, tím především sleduje konsolidaci trhu (přestože to odmítají otevřeně přiznat). Mnoho velkých společností chce rozšířit celosvětový dosah své působnosti tak, aby byly z dosahu daňových a regulačních struktur. Toho jsme byli v poslední době svědky například v pivovarnickém průmyslu.

Henk-Jan Rikkerink: Akvizice a fúze, jichž jsme v poslední době svědky, jsou ze strany nakupujících vedeny především zájmem o vytvoření nějaké nové hodnoty. Nejde už o operace, jejichž cílem je zničit konkurenci, jak jsme bývali svědky v minulosti. Společnosti mající k dispozici balíky peněz dávají přednost akvizicím a fúzím před nízko úročenými kapitálovými investicemi. Je logické, že tyto hodnoty nechtějí ničit.

Můžeme očekávat vylepšení obrazu Evropy v očích investorů?

Henk-Jan Rikkerink: Průměrný roční růst HDP v Evropě okolo 1 % při 0,3 % inflaci je známkou toho, že nedochází k žádné výraznější podpoře ze strany agregované regionální spotřeby. Rusko-ukrajinská krize a volatilita na Blízkém východě jsou dalšími negativními vlivy.

Záchrana portugalské banky Espirito Santo zvýšila obavy, že může jít o příznak širších problémů v iberském bankovním sektoru. Protože přicházející zprávy jsou stále spíše negativní, soustřeďujeme se především na zvučná jména založená na pevných dlouholetých základech. Tato jména by měla být také mnohem odolnější vůči různým makroekonomickým otřesům nebo eskalaci konfliktů. Vlna zájmu o okrajové a regionální akcie v Evropě v druhé polovině roku 2013 způsobila, že nám evropské akcie připadají velice drahé. Cyklické akcie jsou v současné době uprostřed svého cyklu, což znamená, že katalyzátor by měl přijít ze strany specifických faktorů vázaných k nabídce než ze strany poptávky.

Paras Anand: Nedávné oznámení Maria Draghiho o zachování uvolněné měnové politiky se všeobecně očekávalo, vzhledem k nízké míře inflace, která nyní panuje. I když není jisté, do jaké míry to bude mít významný dopad na tempo oživení celého regionu, mnohem významnější je, že euro bude nadále oslabovat zejména vůči americkému dolaru. Vnímám to jako výhodu pro evropské akcie, protože podnikový sektor získává většinu svých zisků mimo eurozónu. Snižování hodnoty eura navíc zvýší základní konkurenceschopnost společností.

Myslím, že tím byl položen základ kvantitativního uvolňování (QE). Za prvé je stále ještě touha vidět pozitivní dopad cílených dlouhodobých refinančních operací ECB (LTRO) na podporu růstu a současně se vyčkává, zda se v posledním čtvrtletí neoživí celkový globální růst. Je důležité poznamenat, že pokles reálných mezd v celém regionu snížil poptávku a současně s ní i inflaci. Nicméně na pozitivní efekt v podobě snížení nezaměstnanosti si ještě budeme muset počkat, přestože se již objevují signály, že se situace zlepšuje.

Richard Lewis: Požadavek kladený na Evropskou centrální banku, aby v plné míře spustila program kvantitativního uvolňování, bude mít jen malý vliv na reálnou ekonomiku a jeho výsledkem bude pouze další inflace na finančních trzích. Rozšířené využívání kvantitativního uvolňování jako politického nástroje znamená, že už nezbývají žádné jiné účinné nástroje jak zvrátit rostoucí trend na trzích.

Můj názor je, že lepší cestu vpřed nabízejí dluhové odpisy, ale držitelé dluhopisů k tomuto přístupu nesvolí, protože mají silný politický vliv.

Jak pozitivní je výhled pro britskou ekonomiku?

Paras Anand: Myslím, že do budoucna má Británie lepší prostor pro výnosy než USA. Od roku 2008 vykazovaly britské akcie underperformance (pozn. podvýkonnost); odstartovali jsme boom komodit a těžebního průmyslu (v němž měla Británie silnější zastoupení, než USA), zatímco současná americké reprezentace se soustředila na odvětví, které na trhu ve Velké Británii prakticky neměly zastoupení – například biotechnologie nebo mobilní software. Z toho vyplývá velká propast ve zhodnocení, kterou nejlépe ilustruje rozdíl ve výši dividend – ve Velké Británii dosahují 4,3%, zatímco v USA pouze 1,9%, přičemž očekávaná míra návratnosti je v obou teritoriích přibližně stejná – 16,5%.

Nejen, že skotské referendum vyvolalo určitou volatilitu na trhu, panuje rovněž politická nejistota ohledně výsledku nadcházejících britských parlamentních voleb a referenda o členství v EU, což znamená, že výbor monetární politiky Bank of England bude mít v průběhu příštího roku velice svázané ruce při přijímání jakýchkoliv závažnějších rozhodnutí. Díky omezené možnosti vlády ovlivňovat ekonomiku se dostáváme do fáze, kdy korporátní sektor poroste poměrným procentem k ekonomickému výkonu státního sektoru. Oslabená libra dá britským firmám impuls k větší ekonomické aktivitě v zámoří, zatímco americké žádný podobný impuls nečeká. Věřím, že investoři budou odměňovat růst tam, kde k němu skutečně dojde.

Mnoho britských akcií bylo v posledním desetiletí považováno za zaměřené na rozvíjející se trhy. V současné době, kdy hodnota rozvíjejících se trhů vůči vyspělým trhům klesla na desetileté minimum, britský trh nabízí způsob, jak dosáhnout na rozvíjející se trhy prostřednictvím zavedených a dobře spravovaných franšíz.

Jak si vysvětlujete zlepšení výsledků v Asii a Tichomoří?

Tim Orchard: Atraktivní ocenění se stala katalyzátorem pro lepší výkonnost na asijských trzích. Když se poměr tržní cen akcií vůči jejich účetní hodnotě zvýšil na 30 %, byli jsme svědky zvýšených investic. Přispěly k tomu rovněž pozitivní informace o politickém dění v těchto regionech.

Matthew Sutherland: Podle mého názoru to nebylo pouze záležitost ocenění, i když i to hrálo svoji roli. Také regionální Index nákupních manažerů se výrazně zlepšil a stejně tak politika přeje rozvoji byznysu. Čína uvolnila svoji politiku a pokračuje v reformách, zatímco Korea rovněž stimulovala svoji ekonomiku.

Čínské státní podniky těžily nejvíce z raných reforem. Nicméně se domníváme, že konečnými příjemci výhod budou v dlouhodobém horizontu firmy nové ekonomiky. Nízká míra zhodnocení a příslib reforem zvýšily tržní hodnotu společností jako je PetroChina (kde se očekává, že zlepšená kapitálová disciplína bude mít pozitivní vliv na cenu akcií) a China Mobile (která by měla profitovat z ukončení prodeje dotovaných telefonů). Naši správci portfolia a analytici mají z velké části důvěru ve vysoce kvalitní firmy nové ekonomiky (navzdory vyššímu zhodnocení) a v menší míře pro firmy státního sektoru.

Tim Orchard: Otázkou je, do jaké míry se můžeme do tohoto trendu zapojit, s ohledem na to, jak nákladné je hodnocení tak diskrétního trhu, jakým jsou soukromé společnosti. Reformní úsilí zracionalizovat některé ze sklerotických malých státních podniků může zvýšit ceny jejich akcií. Umíme se orientovat v oblasti podniků se střední kapitalizací a jsme velice vnímaví vůči všem změnám, k nimž v nich dochází.

Jak to vypadá s dalšími politickými změnami v oblasti Asie a Pacifiku?

Tim Orchard: Nový indický předseda vlády Narendra Modi i nově zvolený indonéský prezident Joko Widodo pocházejí oba z prostředí mimo tradiční vládní elity. To by mělo znamenat příznivé prostředí pro druhou a čtvrtou nejlidnatější zemi světa. Oba leadeři podporují reformní, protikorupční politiku, která může zlepšit poměry v obou zemích a zvýšit zájem investorů o jejich akciové trhy.

Jak si vede Japonsko na cestě ke splnění svých reforem navzdory nedávným špatným prognózám?

Alex Treves: Nedávná revize již tak špatných výsledků HDP za 2. čtvrtletí směrem dolů odrazila výsledek dubnového zvýšení daní – pokles HDP se prohloubil z – 6,8% na – 7,1%. Od té doby se však objevily velice pozitivní znaky růstu japonské ekonomiky. – v červenci vzrostly průměrné mzdy o 2,6%, poprvé za deset let stouply mzdy Japonců o více než 2%. Problém ale tkví v reálných mzdách – ačkoliv jsme svědky růstu nominálních mezd, nerostou tak rychle, aby držely krok s růstem inflace. Takzvaná „Abenomika“ byla úspěšná při vytváření inflace, ale my bychom teď rádi viděli růst reálných mezd.

Mezi investory panuje přesvědčení, že japonská centrální banka společně s vládou chtějí něco dát japonské ekonomice a akciovému trhu. V rámci „Abenomiky“ existuje závazek, že v případě dalšího oslabení japonské ekonomiky sáhne Bank of Japan ke kvantitativnímu uvolňování. Místo toho by ale měla vláda začít jednat – například zrušit plánované zavedení dodatečné spotřební daně od roku 2015.

Investoři se soustředí na třetí pilíř „Abenomiky“ v kombinaci s reformou korporátního sektoru kodifikovanou do Ito Review (podle ekonoma, profesora Kunio Ita), jejíž součástí jsou nové zásady správy a řízení podniků, změny v penzijním systému a využití ukazatelů návratnosti vlastního kapitálu (ROE) podle měřítek JPX Nikkei 400. Bank of Japan může dobrovolně ustoupit do pozadí a uvolnit svoje místo reformním silám a sama může motivovat další japonské subjekty, aby se tohoto úsilí zúčastnili.

Může tato korporátní reforma dosáhnout svých cílů?

Alex Treves: Existují dostatečné reformní závazky, které nás opravňují být optimisty, a lze předpokládat, že reforma bude mít konstruktivní dopad na japonské hospodářství. Především existuje seznam důležitých kroků, jak zvýšit návratnost vlastního kapitálu. V případě, že bude inflace pokračovat, společnosti budou muset upravit svoji účetní rozvahu a přizpůsobit svoji investiční disciplínu tak, aby mohly vystačit s plánovanými peněžními prostředky. Stručně řečeno, japonská ekonomika se po nedávném propadu HDP obrací k lepšímu, ohodnocení jsou atraktivní a před sebou máme perspektivu nadcházejících reforem.

Jaké sektory upřednostňují vaší správci portfolií?

Richard Lewis: Pokud jde o jednotlivé sektory, naši globální portfolio manažeři dávají přednost technologiím, zdravotnictví a spotřebnímu zboží. Naopak udržujeme nižší pozici v oblasti průmyslu, utilit a telekomunikacích.

Henk-Jan Rikkerink: Naši evropští a britští portfolio manažeři udržují silnější pozici ve zdravotnictví, spotřební vysoce výkonné výpočetní technice (HPY) a software; nižší pozici udržují v těžebním průmyslu, telekomunikacích, realitách, potravinářství a maloobchodu.

V USA udržujeme silné pozice v maloobchodu, HPC, automobilovém průmyslu, výrobě polovodičů, zatímco technologie, hardware a materiály jsou underweight.

O své názory se podělili:

  • Richard Lewis, Head of Global Equities
  • Paras Anand, Head of European Equities
  • Tim Orchard, Head of Equities – Asie (bez Japonska)
  • Alex Treves, Head of Equities – Japonsko
  • Henk-Jan Rikkerink, Head of Research – Evropa, USA, EMEA & Latinská Amerika
  • Matthew Sutherland, Head of Product Management – Asie

Zdroj: Fidelity Worldwide Investment

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

Další příspěvky v rubrice Komentáře odborníků

V Evropě se vyplácí nejvyšší dividendy

V Evropě se vyplácí nejvyšší dividendy

Trend globálního zvýšení dividendových výnosů začal v roce 2000. Roční nárůst v dividendových výnosech v Evropě nyní …

Akciové trhy budou letos volatilní

Akciové trhy budou letos volatilní

Světové trhy se nyní potýkají se třetí vlnou deflace od roku 2008. Epicentrum se nenachází ve vyspělém světě či finančním …

Šokující předpovědi Saxo Bank na rok 2016

Šokující předpovědi Saxo Bank na rok 2016

Mezinárodní investiční a obchodní banka Saxo Bank vydala své každoroční „Šokující předpovědi“ pro příští rok. Zde je …

Kauza Dieselgate ohrožuje klid evropského hospodářství

Kauza Dieselgate ohrožuje klid evropského hospodářství

Kauza Dieselgate spojená s automobilovým koncernem Volkswagen se zdá být v kontextu nedávných událostí v Paříži upozaděná, …

Co čekají Češi v penzi od státu?

Co čekají Češi v penzi od státu?

Podle aktuálního průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti jsou Češi skeptičtí k budoucí pomoci státu v penzi – jen …

Čínské statistiky: Jsou nadhodnocené?

Čínské statistiky: Jsou nadhodnocené?

Čínský statistický úřad zveřejnil údaje za růst druhého největšího hospodářství na světě. Čínská ekonomika rostla o …

Comments

comments