Monetizace zlata: dobrý tah, nebo podvod?

Investiční poradce

Indická vláda chce, aby lidé v rámci tzv. „Gold Monetisation Scheme“ odevzdali své zlato do bank výměnou za úroky. Na jednu stranu může jít o příležitost, jak udělat z komodity, která nepřináší dodatečný výnos, investici nesoucí pravidelný zisk. Na druhou stranu ale může jít o legální způsob, jak připravit lidi o jejich reálné bohatství výměnou za mizerný úrok a nejistý příslib uchování drahého kovu v bance.

„Indie, její banky i její obyvatelstvo vědí, že zlato je, na rozdíl od devalvující měny, skutečným uchovatelem hodnoty. Proto si nad ním chce stát udržet kontrolu,“ myslí si Kamil Kresta, manažer ČM AURUM, investičního portálu České mincovny.

Zastánci žlutého kovu zlato milují, protože představuje reálnou, časem prověřenou hodnotu. V dlouhodobém horizontu je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak ochránit bohatství v případě neustále se opakujících krizí. Odpůrci zlatu vyčítají především to, že jde o investiční nástroj, který nepřináší žádný dodatečný výnos (v případě akcií existuje dividenda, u nemovitosti příjmy z pronájmu apod.), a ten, kdo kupuje zlato, prakticky spekuluje na růst jeho ceny. V asijských zemích do toho všeho vstupuje silně zakořeněná tradice, díky níž je vlastnictví zlata samozřejmostí, ba dokonce povinností. Lidé tak vlastní ohromné množství zlata a nemají v úmyslu se jej zbavit. Platí to zejména v Indii, jejíž vláda to chce změnit a přichází s Gold Monetisation Scheme. „Indové své zlato milují a jejich láska hýbe nejen ekonomikou celého státu, ale celého světa. Dle historické tradice je pro ně žlutý kov prostředkem k uctívání bohů, moc dobře však vědí, že zlato poskytuje především bezpečnou diverzifikaci rodinných úspor,“ říká Kamil Kresta.

Zajímavý produkt, nebo letadlo?

Zjednodušeně řečeno, lidé budou moci v Indii ukládat své zlato v bankách na speciálních účtech za určitý výnos, který by dokonce měl být osvobozen od daně. Banky zase budou moci zlato dále půjčovat šperkařům, kteří ho nebudou muset nakupovat mimo zemi, a mluví se i o možnosti emitování dluhopisů navázaných na toto zlato. Úspěch takového kroku bude hodně záležet na legislativě, způsobu navrácení zlata jeho majitelům (jestli, a v jaké formě, dostanou zlato, nebo finanční vyrovnání) a určitě na již zmiňovaném výnosu. Indové se jen velmi neradi vzdají svého zlata, ale některé průzkumy ukazují, že když dostanou zajímavé podmínky, mohou svůj názor změnit. Pokud budou moci své zlato bezpečně uložit, takže se nebudou bát jeho odcizení, a ještě za to dostanou výnos, může mít program úspěch.

Program však má také své nevýhody. Kromě nedoladěné legislativy, neochoty bank ke spolupráci a nezanedbatelných nákladů je zde riziko placení dodatečných poplatků, možnost podvodů, složitost procesu kontroly ryzosti zlata apod. Nejdůležitějším bodem pro samotné lidi je pak záruka navrácení zlata.

Bude se opakovat známý zákaz vlastnění zlata americkými občany?

Dobře známý je případ z roku 1933, kdy americký prezident F. D. Roosevelt nařídil konfiskaci a zákaz vlastnění zlata americkými občany a firmami. Původně mělo jít o výpomoc bankovnímu sektoru a ekonomice, která se vzpamatovávala z krize. Následná devalvace dolaru a růst ceny zlata však znamenaly znehodnocení úspor mnoha lidí.

Uvidí Indové své zlato ještě?

V Indii se sice zlato nekonfiskuje a v ideálním případě mohou lidé ještě vydělat na úrocích, ale v horším případě své zlato už nikdy nemusí vidět. Stejně jako USA ve třicátých letech může i Indie použít nahromaděné zlato v případě, kdy se dostane do ekonomických problémů. Vláda tím prakticky přenáší odpovědnost za své chyby na občany, kteří jí svěřují úspory – v tom jsou si oba případy velmi podobné. Ostatně, jedním z důvodů, proč Indie přistupuje k tomuto kroku, je i snaha o zlepšení obchodní bilance, kterou výrazně zhoršují právě velké dovozy zlata (zavedení cel na import zlata evidentně nepomohlo).

V konečném důsledku se může stát, že v případě zájmu lidí o navrácení zlata po určitém čase budou mít štěstí jen ti, kteří přijdou nejdříve a dostanou zlato nových klientů. Na ostatní zlato nezbude, protože v trezorech bank nebude – jde přece o snížení dovozů, ale poptávka po špercích určitě neklesne. Z potenciálně zajímavého produktu se pak může stát typické Ponziho schéma, při němž lidé sice budou mít peníze, resp. papírové nástroje, ale v době, kdy je dostanou, může být jejich reálná hodnota mnohem nižší, než je dnešní hodnota zlata.

„Na rozdíl od Indie, kde zlatu věří všichni a všichni ho také vlastní, se my Češi o výhodách žlutého kovu teprve přesvědčujeme. Jeho vlastnictví je anonymní a stát ho nemapuje. Své zlato si každý z nás může uložit do domácího trezoru, do bankovního trezoru nebo například u nás do trezoru České mincovny. Zatímco zlatu uloženému takříkajíc „pod polštářem“ hrozí riziko odcizení a banky podléhají státní regulaci, tak zlato je v našem trezoru v naprostém bezpečí,“ uzavírá Kamil Kresta.

Zdroj: www.ceskamincovna.cz

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

Další příspěvky v rubrice Aktuálně z trhů

Hospodářský růst vykáží v tomto roce všechny země střední a východní Evropy

Rok 2016 v regionu střední a východní Evropy (SVE) i přes nedávné otřesy na světových finančních trzích začal velmi dobře. …

Češi více spoří a s finanční rezervou jsou spokojenější

Češi spoří více než v předcházejících letech a se svými úsporami jsou spokojenější. Mezinárodní průzkum ING Bank …

Běžný účet platební bilance skončil v listopadu s kladnou bilancí 12,4 mld. Kč

Celková bilance běžného účtu (BÚ) skončila v přebytku ve výši 12,4 mld. Kč (tržní dohad: -0,5 mld. Kč; v říjnu +3,1 mld. …

Vnější bilance ČR se dále zlepšuje

I v listopadu skončil – jako ostatně letos už po sedmé – běžný účet platební bilance přebytkem. Tentokrát se jedná o 12,4 …

Ropa – vítězové a poražení

Ceny ropy zkraje nového roku atakují mnohaletá minima – WTI pro dodávku v únoru se propadla na 32 dolarů za barel, což je hodnota …

Spotřebitelské ceny byly i na konci roku v útlumu

Spotřebitelské ceny se v meziročním srovnání zvýšily pouze o 0,1 %. Původ takto slabého růstu lze hledat především u potravin …

Comments

comments