Asiaté se pouštějí do obchodování se zlatem

Londýn ovládal trh s fyzickým zlatem více než 300 let. Město se tak pyšní mnoha trezory, z nichž jeden leží i pod národní Bank of England s aktuální zásobou zlata 7 500 tun.

Ceny žlutého kovu byly v Londýně od roku 1919 stanovovány dvakrát denně a to na základě konferenčního hovoru čtyř bank: Barclays, Bank of Nova Scotia, HSBC Holdings a Société Générale. Nyní se však trh se zlatem posunuje i směrem k Asii. Asiaté aktuálně drží většinu fyzického zlata, ale z jejich pohledu je problém, že téměř všechny obchody probíhají v Londýně.

Tři největší finanční centra v Asii zahájily, i když samostatně, obchodování se zlatem. Pokud jejich nabídka zaujme dostatečný počet investorů, může to mít dopad i na cenu v Londýně. V zóně volného obchodu byla v září v Šanghaji spuštěna burza se zlatem, která nabízí kontrakty denominované v čínské měně. Tento týden nabídne svoje kontrakty zlata také Singapur a do konce roku plánuje vstoupit na asijský trh také celosvětově největší provozovatel burz společnost CME Group. Ta plánuje uvést futures smlouvy na kov v Hongkongu, které budou denominovány v amerických dolarech. Podle mnohých obchodníků bude ale pro Asii velmi těžký úkol sesadit Londýn z jeho pozice. Hlavním důvodem je fakt, že čínská vláda zakazuje vývoz zlata ze země a argumentuje tím, že potřebuje uspokojit především domácí poptávku. Problémem je také omezený pohyb kapitálu v zemi.

V Asii je kumulace žlutého kovu vnímána jako znak bohatství, naopak v USA a Evropě je investice do zlata chápána spíše jako ochrana proti inflaci. Asijská poptávka po špercích, investičních mincích a prutech je stále veliká. Podle Světové rady pro zlato (WGC) dosáhla poptávka v Číně v roce 2013 téměř 1 300 tun, což je od roku 2008 nárůst o 160 procent. WGC dále uvádí, že dvě třetiny všech nákupů zlata pochází z Asie, kde největšími spotřebiteli jsou Čína a Indie.

Graf: Nákupy zlata v Číně a Indii v tunách (Zdroj: WGC, WSJ)

Každopádně, investorům mohou nové burzy pro obchodování se zlatem přinést pozitiva. Jedním z nich je například využití arbitrážních obchodů. Asijské ceny kovu bývají často vyšší než ceny na západních trzích. Arbitrážní obchody pak mohou vést i ke zvýšené likviditě na trhu a nižším poplatkům. Nicméně vše bude záležet především na postoji investorů. Jejich nezájem již v minulosti snahu stanovovat ceny zlata v Asii překazil.

Autor příspěvku: Petr Habiger, analytik společnosti Colosseum

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

Další příspěvky v rubrice Aktuálně z trhů

Comments

comments