Otevřená válka na ropě. Komu prospěje a komu ublíží?

Letošní rok si komodity za rámeček rozhodně nedají. Po poklesech zlata, stříbra a mědi se již od června přidává také ropa. Cena tohoto černého zlata ztratila od poloviny roku skoro 40 % své hodnoty.

Jakmile jsme si zvykli na ceny kolem 100 USD za barel, ukázalo se, že to jde i mnohem levněji. Americký kontrakt na ropu je nyní na 65 USD a to je cena od roku 2009 nevídaná. Obzvláště v době, kdy Američané bombardují Sýrii a na východní Ukrajině se válčí o města a letiště. Viníkem není náhlý pokles ekonomiky, ale to, že o ceně doposud diktovali představitelé OPECu.

Státy OPEC se poslední dobou začaly bát, že jim do karet bude nahlížet USA a Kanada. Právě tyto země již roky pracují na snížení své závislosti na zemích kolem Perského zálivu. Jejich snaha se začala zúročovat poté, co stabilní ceny ropy kolem 100 USD za barel umožnily investovat do těžby z břidlic. Ropy bylo najednou tolik, že ani oživující ekonomika nebyla schopna toto množství zpracovat a spotřebovat. Jenomže v objemu produkce zatím drží prim právě kartel OPEC. Dvanáct zemí si tak hraje s kohoutky, které pak ovlivňují mnoho věcí daleko za jejich hranicemi. A právě těchto dvanáct zemí se nyní snaží demonstrovat svou sílu. Jejich těžební náklady totiž leží výrazně níž, než těžební náklady v USA a Kanadě. Proto se jim tak hodí ukrojit si část svého zisku a počkat, až zkrachují konkurenční producenti. Vůbec nejlevněji těží ropu Saudská Arábie, která to bude dělat až do ceny 40 USD za barel a naopak nejdražší těžba je z břidličných písků v USA, Kanadě a také v Mexiku. Odhaduje se, že těmto zemím by měla stačit ropa kolem 65 USD/barel. Krátkodobý pokles pod tuto úroveň ale nebude znamenat krach všech ropných společností ve Spojených státech, jejich produkce se omezí až při ceně, která by nepokryla ani fixní náklady. Do té doby ale zastaví investice a pokrachuje pár společností, které dodávají technologie nebo vyrábějí ropovody.

Ve válce OPECu verzus Severní Amerika ale nejsou jen poražení, pojďme se podívat na to, kdo ze současné situace bude těžit a kdo naopak skřípat zuby.

Vítězové:

• Aerolinky – především ty nízkonákladové. Ropa totiž tvoří přes 40% jejich provozních nákladů, na rozdíl od těch tradičních, u kterých to není ani třetina. Padající ceny ropy hrají low-cost přepravcům do karet a jejich cena na burze již na to dávno reaguje. Analytici Bank of America dokonce odhadují, že pokud ropa zůstane na této úrovni a ekonomika bude nadále oživovat, tržby aerolinek mohou vzrůst až o 73 % v roce 2015.
• Saudská Arábie – byť je budoucí moc OPECu zpochybnitelná, nyní je to Saudská Arábie, která diktuje podmínky. Právě ona má nejnižší náklady na těžbu ropy na světě. Má také největší vliv v organizaci, proto je možné, že se bude snažit americké producenty vyhladovět. Jenže brzy narazí na odpor zbylých členů, kteří již tak levnou těžbu nemají.
• Motoristé – pokles ropy by se měl projevit také na poklesu cen pohonných hmot. Kvůli předzásobení provozovatelů benzínových pump a dalším nákladům to bude ještě chvilku trvat, ve finále by to ale mohla pocítit peněženka každého z nás. Analytici Citigroup vypočítali, že každá americká domácnost ušetří díky globálnímu poklesu cen ropy v průměru až 600 dolarů ročně.
• Světová ekonomika – levná ropa nakonec může rozhýbat světovou ekonomiku mnohem účinněji, než kvantitativní uvolňování a neustálé srážení úrokových sazeb na minima. Především v rozvojových zemích se podstatně sníží náklady na rozvoj infrastruktury, konkrétně by na tom mohla vydělat například Čína.
• Farmaceutické a chemické společnosti – ropa se nepoužívá jen v těžkém průmyslu. Její stopu najdeme také při výrobě léků a plastů. I když podíl na celkových nákladech je třeba u léků minimální.

Poražení:

• Země závislé na ropě. Jsou totiž země, které při sestavování rozpočtu počítaly s cenou znatelně vyšší. Například Irán by potřeboval pro vyrovnaný rozpočet 130 USD za barel. Při dnešních cenách by tak musela vzrůst ropa na dvojnásobek.
• Rusko – Rusům už současné ceny také nevyhovují a vše navíc znesnadňují aktuálně uvalené sankce. Rusko musí uvolňovat devizové rezervy a půjčovat svým podnikům, které mají nyní zamezenou možnost prodloužit si úvěry v zahraničí. Pokud tato situace potrvá ještě dva roky, může se Rusko rozloučit až se čtvrtinou své ropné produkce.
• Venezuela – nejslabší člen organizace OPEC, který nejvíce bojoval za snížení objemu těžby. Současná cena má kritický vliv na oslabování měny a nafukuje deficit rozpočtu.
• USA – těžba z břidlic a ropných polí v Texasu začíná být ztrátová. Nové investice pozbývají smysl. Tady ale bude záviset především na době, po kterou bude ropa na současné úrovni. Zatím Američané přiznali jen zpomalení růstu těžby.
• Životní prostředí – obecně platí, že čím vyšší je cena ropy, tím více hledáme její náhradu. Při nízké ceně bude ale tato snaha minimální. Dopadnout by to mohlo také na sníženou poptávku po automobilech poháněných elektřinou. Možná také proto bylo maximum Tesla Motors (největšího amerického výrobce elektromobilů) dosažené již letos v září a od té doby cena plynule klesá.

Zdroje: Bloomberg, CNBC, Roklen.cz

Autor příspěvku: Tomáš Král, makléř Conseq Investment Management

Upozornění: Informace a data uveřejněná na internetových stránkách Fondinfo.cz nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních produktů ani nepředstavují investiční či obchodní doporučení. Obsah internetových stránek slouží jen a pouze ke studijním účelům. Podmínky užívání jsou uvedeny zde.

Další příspěvky v rubrice Aktuálně z trhů

Comments

comments